Jak to začalo?

Bylo mi asi 8, slyšel jsem, že se něco děje v obýváku a tak jsem se tam šel podívat. Uviděl jsem sestry na zemi s taťkou, jak si rvou nohy do padmásány a pak jak taťka předvedl nirálamba sarvangásanu (svíčku bez opory). Hned jsem si to chtěl zkusit, ale ty nohy jsem do lotosu nedostal. Nešlo mi to. Ale dětské odhodlání vyhrálo a do večera jsem tam ty nohy nacpal (takhle by se to ale dělat samozřejmě nemělo). Cvičení mě fascinovalo, do té doby jsem znal jen počítačové hry, ale po cvičení jsem se cítil jaksi vylehčený. Snažil jsem se ty pocity sdělovat, ale nebylo jak a komu. Jediné, co jsem měl, byla kniha Jóga: Od staré Indie k dnešku, která je u nás známá jako Žlutá jóga. Texty jsem přeskakoval, dělal jsem jen cviky podle obrázků. Bavilo mě to.

joga brno

Ten pocit se mi vryl do hlavy a chtěl jsem se k němu vracet, i když jsem neměl pravidelnou praxi. Jóga jaksi vždy znovu vplula do mého života. Dnes nepřisuzuji ten pocit účinkům ásán, ale spíše té koncentraci na cosi mystické a duchovní. Dělal jsem všechno možné - od sportovního tance, přes bojové sporty až po sportovní lezení. Ale doplňoval jsem to ásanami. Nikoliv však pravidelně.

My bychom chtěli, aby náš učitel jógy byl ztělesněním dokonalé disciplíny a oddanosti duchovní praxi, abstinent, vegan, vždy klidný a moudrý, jenže žijeme v Evropě v 21. století a mám za to, že pokud se tak někdo tváří, tak se tak pouze tváří. Dozvěděl jsem se ale o Míle Mrnuštíkové. Shlédl jsem rozhovory s ní a sehnal si její knihy. Mluvila pravdu, byla ryzí, čistá, nádherná. Měl jsem to štěstí, že jsem pod jejím vedením mohl strávit tři roky učení se hathajógy a rádžajógy. Sávitrí (její jméno, které dostala od Svámího Gítanandy) si na nic nehrála. Byla ke mně upřímná, neúnavně odpovídala na všechny mé otázky a zahrnula mě svou moudrostí. Jsem jí neskonale vděčný za všechno, co mi předala. Snažím se to teď předávat dál.

Co je jóga?

yoga brno

To nikdo neví. Slovo jóga se poprvé objevuje v Kathópanišad někdy 400 před n.l. To slovo ve většině starých textů neznamená prostředky nebo techniky pro dosažení cíle, ale označuje právě ten cíl. Tím cílem je pro každou školu a tradici něco trochu jiného. Význam je odvozen z kořene judž, což vyjadřuje jakési spojení. Mělo by se tedy jednat o spojení osobního ducha Átman s božským Brahman. Tuhle poučku zná každý lektor jógy. Avšak to není tak jednoznačné, protože například Pataňdžaliho Jóga Sútra, na kterou se dnes vesele všichni lektoři odvolávají, vychází se Sámkhjové filosofie a jejím cílem není spojení, ale právě naopak oddělení Puruši (ducha) od Prakrti (hmoty). Takže vlastně už hned na začátku, když se řekne jóga, tak není jasné, co je tím přesně myšleno.

Dnes si samozřejmě pod jógou představujeme všelijaké pozice a případně jejich sekvence, jenže to jsme opravdu úplně mimo. Když vám někdo řekne, že jóga není jen o cvičení, ale i o jakési duchovní praxi a dechu, tak je to stále málo. Ásany nikdy nebyly hlavním pomocníkem jógy. Ve starých textech (viz. James Mallinson - Roots of Yoga) se objevují různé systémy jógy, různé cesty. Moc se ani neshodují v tom, co nás vlastně k józe, tedy tomu spojení, má přivést. Patří tam mantry, pránájáma (práce s dechem), naslouchání vnitřnímu zvuku, práce s energií, očistné techniky, mudry (gesta), koncentrace, meditace, nesobecké konání, oddanost personifikovanému božství, ... Nelze říct, co je to správné, co je to "původní", co je to "tradiční". Prostě Indie je obrovská, 2000 let je hodně dlouhá doba a pochopitelně toho vzniklo (a také zaniklo) hodně. Musíme přijmout, že se v tom asi nikdy úplně nezorientujeme. Mnoho již zapadlo prachem.

To, co se dnes cvičí, je především výslednice toho, co se dělo v Indii na přelomu 19. a 20. století. Zejména tedy toho, co do světa roznesl Krišnamačárja a jeho žáci - Iyengar, Jois, ... Abychom pochopili, jak se to všechno semlelo, museli bychom znát atmosféru, která v Indii v té době panovala a také všechny jednotlivce, kteří se zasloužili o to, že se z hatha jógy a jejích pozic stalo to, co dnes považujeme z jógu (a těch nebylo málo). Pokud by někoho ta historie zajímala, doporučuji knihu Yoga Body - Mark Singleton. Abych to jen shrnul, když vám bude někdo tvrdit, že například stojné pozice jsou tradiční pro jógu, tak to nebude pravda. Možná tak vrkšásana, ale jinak to všechno víceméně pochází z Rišikéše z období kolem roku 1950, kdy v jedné budově probíhalo zároveň cvičení jógy a také lekce gymnastiky a kulturistiky. Bylo to inovátorské období a tehdy se do značné míry utvořilo to, co se dnes cvičí na západě a prodává se jako "tradiční". Za to vděčíme právě jogínovi jménem Tirumalai Krišnamačárja.

Je přirozené, že vše prochází vývojem a bylo by podivné, kdyby se to netýkalo jógy. Ano, pro většinu lidí se jedná pouze o cvičení, a to je v naprostém pořádku. Jak je zvykem na západě, vyvinula se však i celá řada neuvěřitelných bizarností, které se také nazývají jógou, protože to slovo JÓGA prostě prodává. A věřím, že mnohé cvičence to baví cvičit s kozou na zádech, zavěšený na lanech nebo s pivem v ruce. Proč ne?

Pokud ale hledáte duchovní rozvoj, klidnou mysl a toužíte po tom spojení s tím božským, budete se muset asi poohlédnout jinam. Potřebujeme sedět rovně, na to jsou ásany dobré, ale třeba fyzioterapie může být rychlejší v nápravě našich tělesných neduhů. Potřebujeme také zvládnout dech, naučit se jej prodlužovat, abychom mohli setrvat v sedu po co nejdelší dobu bez rušení. Ale to hlavní je práce s myslí, s pozorností. Snaha o rozpuštění mysli, o meditační stav, při kterém z podvědomí vyplouvají vásany a samskáry. Posléze pak absence jakékoliv snahy o cokoliv a splynutí s nekonečnem.

Je to na každém, pro jakou cestu se rozhodne a čemu bude věnovat svůj čas, svůj život. Těch cest je tolik.. Vybízím vás jen k tomu, abyste používali kritické myšlení, abyste důvěřovali, ale prověřovali. Nenechte se zmást mystickým závojem "několikatisíciletého systému", který je ověřen praxí. Ověřit to můžete pouze na sobě. Svým vlastním nefalšovaným prožitkem. Na vlastní kůži, na vlastní mysl. Ať už pro vás jóga znamená cokoliv, buďte zvídaví a nic si nenalhávejte. Nedůvěřujte slepě učiteli, důvěřujte především své zkušenosti. Nebojte se přiznat, že jste se mýlili. Nebojte se nové cesty. Mějte pohled upřený na ten cíl.

Lektorské školení

V józe se stále snažím vzdělávat. Čtu knihy, jak stovky let staré, tak i ty nové, které vycházejí z nejnovějšího výzkumu historie jógy Hatha Yoga Project pod vedením Jamese Mallinsona. Narazil jsem na jeho žáka jménem Seth Powell, který působí na Harvardu a založil svoji vlastní školu pro jógová studia - Yogicstudies. Absolvoval jsem kurz přímo pod jeho vedením. Mám za sebou taky 150h školení u Yoga Brno a dalších 150h u Unie Jógy pro získání licence Trenér II. třídy. Doplnil jsem to ještě o 50h u Yoga Brno pro mezinárodní licenci RYT200. Většinu toho praktického, co znám, mám však od Sávitrí Mrnuštíkové. Zajímá mě všechno, tak mám v knihovně řadu rozečtených knih a několik polic již přečtených knih. Jóga je tak široký pojem, že je mi jasné, že se to ani za celý život nemám šanci všechno naučit. Ale pokusím se.

Zpět