Jóga Dršti - jógový pohled na život

Tapas

Musím vás zklamat, nebudeme zkoumat španělské kulinářské speciality. Tapas v sankrtu znamená sebekázeň, sebeovládání, odříkání., Sep 2, 2017

Zasej myšlenku a sklidíš čin, zasej čin a sklidíš zvyk, zasej zvyk a sklidíš charakter, zasej charakter a sklidíš osud.

Když už jsme u té sadby tak mě napadá ještě jeden citát: Zasejete-li vítr, očekávejte bouři.

Asi je každému jasné, že bez sebekázně v józe můžeme jen těžko očekávat, že budeme sklízet nějaké duchovní ovoce. Stačí vzít v potaz už jen fyzické tělo a dobře víme, že pokud nebudeme pravidelně praktikovat, tak se budeme zlepšovat jen pomalu, nebo dokonce vůbec. Ale jako vždy a všude i tady je na místě hledat rovnováhu. Jsem-li příliš cílevědomý, moje sebekázeň může hraničit se sebeubližováním, a tím bych nenaplňoval první bod Jamy, a to ten s názvem Ahimsa (někdy psáno Ahinsa, nezraňování).

Myslím, že máme obecně v dnešní době tendenci se snažit o to, abychom to, co se od nás očekává (námi samými nebo okolím) plnili buď na 100% nebo vůbec. Například strava. Já jsem byl rok vegan a byl jsem dokonce schopný se rozčílit, pokud jsem zjistil, že mi propašoval někdo v "dobrém úmyslu" do polévky na nanometry nakrájený salám (abych to nepoznal, protože nechápu, že maso potřebuju). Jako ano, je to celkem lstivé, ale musel jsem si přiznat, že já sám jsem sebe uvrhl do vězení a zakázal si odtamtud unikat do živočišného království potravin. Kromě jiného byl tedy výsledek ten, že jsem vlastně trávil své dny tím, že jsem hledal, co je na mé stravě špatně. Buď budu 100% vegan, nebo je to zbytečné. Tapas jako prase, ale ubližoval jsem si tím.

Co třeba vitamíny, pohyb, spánek.... to jsou přece věci dobré, tak tedy čím víc tím líp. Ne, Tapas je nejen o sebekázni ale také sebeovládání. Dosáhnout toho můžeme tím, že budeme opravdu vědomě konat, aniž bychom konali prostě jen z přesvědčení, které není ryzí a nám vlastní. Mnohdy máme nějaké názory, resp. si myslíme, že tyto názory máme, ale přitom jsou vlastně jen přejaté a nepochází z naší hlavy...ale o tom potom. Učiníme-li rozhodnutí se nějaké činnosti věnovat (ideálně zdravé a nám po všech ohledech prospěšné), tak potom je na místě vytvořit zvyky, které nám umožní se vyvíjet a budou nám dodávat radost z pokroku.

Ale opět, nesmíme dovolit, abychom upustili od Santóši a začali být s naším pokrokem nespokojení. Už jen to, že se snažím jak dovedu je v pořádku. Pokud se budu zaměřovat na výsledek své činnosti nebo vlastně čehokoliv, je téměř jisté, že budu zklamán. Všechny body Jamy a Nijamy jsou provázány a pokud jsme schopni si všech 10 uvědomovat a snažit se je respektovat, máme nejlepší předpoklady na to, aby naše duchovní cesta mohla pokračovat až k metám nejvyšším, a to v klidu a míru. Mrzí mě, že se na lekcích nezdůrazňuje tato moudrost.

Třeba mluvím jenom za sebe, ale přečetl jsem mnoho knih s ''východní tématikou" a vlastně vždy šlo jen o zdlouhavý popis principů obsažených v Jamě a Nijamě. Ale některé věci se nám prostě dobře poslouchají, tak si radši přečteme 20 tlustých knih, místo toho, abychom pochopili Pravdu v jednom citátu.

Často slyším, že se lidi nemohou "dokopat" k domácímu cvičení, praktikování jógy nebo čehokoliv jiného o čem vlastně ví, a nepochybují o tom, že je pro ně dobré. Není vám to záhadou? Proč nejsem schopný udělat to, co vím, že když udělám nebo budu dělat, mi prospěje? Už jen zamyslet se nad odpovědí na tuto otázku může někoho otravovat. Já jsem se nad tím zamyslel. Zjistil jsem, že mám pocit, že mám spoustu času, tak není kam spěchat. To je ale hloupost.

Já nevím kolik mám času, tak jsem se rozhodl neotálet a praktikuji pravidelně. Proč? Protože vím, že je to pro mě dobré. Najít zlatou střední cestu v našem snažení o cokoliv není jednoduché. Důležité je připomenout, že důvod, proč vůbec něco děláme, by měl být ten, že nás ta činnost baví, je pro nás dobrá, nebo k něčemu takovému pozitivnímu vede. Pokud se nemůžu k něčemu dokopat, je to snad proto, že nevěřím, že to je k něčemu. Nebo to vlastně ani nechci, někdo mi to nakukal.

Anebo mi v tom brání má chronická nespokojenost se mnou samým? Nebo je mi to všechno jedno, chci si radši ubližovat? V józe musíme pěstovat pravdu a být k sobě upřímní. Děláme věci, které jsou pro nás dobré, nebo nás baví, ale děláme je tak, abychom si tu cestu užívali a nezapomínáme na to, že je vlastně úžasné už jenom to, že máme život, který můžeme žít..i když jej třeba naplníme nečinností.

Všechna témata

Pokud chcete dostávat čerstvé informace o nových kurzech a pobytech do emailu, stačí když mi napíšete:



lukas.mitacz@gmail.com

Zpět