Jóga Dršti - jógový pohled na život

Sauča

Jedná-li člověk v rozporu se svou vírou, se svými názory, se svým vnitřním přesvědčením, jedná nečistě., Dec 7, 2017

Skoro bych řekl, že k tomu není co dodat. To bych ale nebyl já, kdybych k tomu nic nedodal :) Čistota nejen těla, ale i myšlenek, čistota jednání, čistota úmyslu, čistota slov, čistota činů, čistota práce, .... Až se někdy budu rozepisovat o karmě, tak tam je jasně vidět, jak je pro jogíny čistota důležitá. Za každých okolností se snaží o to, aby bylo jejich jednání v souladu s jejich myšlením, a to aby bylo v souladu s jejich nejvyšším cílem.

Opravdový jogín se nespokojí s přetvářkou a nedokáže si nic nalhávat, neboť ví, že by si tím zadělával na problémy v budoucnu. Většina lidí si myslí, že to, co neřeknou nebo neudělají, se nestalo. Ano, do jisté míry. V józe ale máme systém pěti těl, panča-kóša, kde hned to druhé tělo (pránamaja-kóša) je energetické, resp. jemnohmotné a do něj se ukládají naše myšlenky, všechny... ať čisté nebo nečisté. Takže řešení není se tvářit, že nějaké myšlenky nemám, ale snažit se přijít na to, proč je mám a usilovat o to, aby se již neobjevovaly, pokud jsou tedy nežádoucí. Tohle je něco nesmírně těžkého, ale stejně tak prospěšného. Nejlépe je si to uvést na příkladě.

NENÁVIDÍM, když někdo v mé blízkosti křupe brambůrky. Když ten zvuk slyším, tak mě polívá horko a zastavuje se mi krevní oběh. Říkám si: Prase jedno! Neumí zavřít tu pusu. Stejně je tlustý, tohle by vůbec neměl jíst... Ježiši NE! Co mě to napadá, jsem jogín, nesmím nic říct...výýýýdech, ano, citím vnitřní mír a klid, je to v pohodě, óm namah šivája. Jsem v přítomném okamžiku. Panebože ne, to nebylo všechno. Ještě mu tam zbylo v sáčku...mě klepne..., teď to bude žvatlat dalších 10 minut, musím jít pryč, nebo to nevydržím. ZAŘVU: "Proč jíš jak prase?! Neumíš jíst slušně?"...

No takhle to bývalo. Přiznám se. Pak jsem se nad tím ale po mnoha letech zamyslel a pochopil jsem, že mi to vadí proto, že když jsme byli malí, tak nám to rodiče zakazovali jíst hlasitě a tím, že to bylo zakázáno mě, tak jsem očkával, že je to zakázáno i všem ostatním. Jaká to úleva. Dneska musím říct, že sice nejsem zcela vyléčen (přece jen to je tak 25 let starý vzorec chování, pravidelně upevňovaný), ale už se mnohokrát stalo, že jsem si toho ani nevšiml a pokaždé je ten stav kratší a kratší. Stačilo pochopit proč... Jakmile ve vás cokoliv vyvolá silné emoce, berte si to osobně. A zjišťujte proč.
Tohle je taky Sauča.

Myslet, mluvit a jednat čistě znamená jednat v souladu s tím, co nazýváme hlasem svého svědomí. Paradoxně všichni víme, co je správné a co ne. Naše ego je ale tak vychytralé, že nás naučilo, jak si i to nesprávné dokonale ospravedlnit. Jak svalit vinu na někoho jiného nebo na prostě to, co se nám děje. Praktikujeme-li jógu s otevřeným srdcem, postupně se stáváme vnímavějšími, jemnějšími, získáváme schopnost rozlišovat a cítit pravdu. Musíme se ale vyvarovat poučování, moralizování a poukazování na jedině zaručenou a správnou cestu. Je velmi důležité nesnažit se násilně probouzet nevědomé lidi kolem nás. To se prostě nemůže podařit. Je to každého cesta. Kdo ty informace potřebuje slyšet, ten si je vyhledá sám. Každý má právo být nevědomý. Nesmíme na nikoho shlížet. Koneckonců jsme to pak stejně my sami, na koho shlížíme. I když je to třeba naše minulé já.

Pamatuji si, jak jsem shlížel na muže, kteří měli zženštilé pohyby, gesta, hlas... V duchu jsem se jim smál a povyšoval se nad ně. Říkal jsem si panebože to je trapas. No a kdo by to byl řekl, že budu nakonec s mužem žít. Pravda toto je celkem extrémní příklad, ale aspoň krásně dokazuje, že VŠECHNO, co v nás vyvolává silnější emoce, je NÁŠ problém. Například si pamatuju taky, že jsem vždy říkal, že nenávidím bruslení. Kdo to vymyslel takovou blbost, jezdit stále dokola na zmrzlé vodě, jakože k čemu? Prostě jsem se zaškatulkoval do skupiny lidí, kteří nemají rádi bruslení (hned vedle fotbalu, hokeje, bowlingu, ...všeho co mi nejde). Dostala se mi pak do rukou kniha Princip stínu (Dahlke) a při jedné z praktických částí mi došlo, že mám vlastně trauma.

Když jsme chodívali na základce bruslit se školou jeden rok, tak jsem měl brusle po sestře, bílé. Všichni ostatní kluci měli ty maskulinní černé kanady. Aháá, takže já nemám nic proti bruslení, to jen mé ublížené ego se vždy ozve, když jsou mu připomenuty pracně vytěsněné posměšky spolužáků. Takže tohle je taky sauča. Očistěte svou mysl od starých vzorců chování a žijte každý den s čistým štítem.

Je snadné něco odsoudit s tím, že "tohle mě nebaví" nebo "to je blbost" nebo "haha to určitě nepůjdu", místo toho, abychom překousli naše negativní vzpomínky nebo třeba naši nedokonalost a objevili krásu i v něčem subjektivně ošklivém.

Nevím jak vy, ale já letos bruslit půjdu :)

Všechna témata

Pokud chcete dostávat čerstvé informace o nových kurzech a pobytech do emailu, stačí když mi napíšete:



lukas.mitacz@gmail.com

Zpět